Page 53 - Demo

53SORTIMENTvíce než 59,7 mil. tun. Její význam coby odběratele však klesá. Na globálním importu, letos odhadovaném na 9,5 mil. tun, by se měla podílet zhruba pětinou, zatímco v roce 2020, kdy její domácí produkce kvůli africkému moru prasat klesla o více než 15 % na 36,3 mil. tun, to byly více než dvě pětiny.Zatímco čínská dovozní poptávka bude podle předpovědi dále oslabovat, Mexiko by mělo dovoz zvyšovat rychlým tempem, neboť tamní spotřebitelé dávají vepřovému přednost před masem kuřecím a hovězím. Objem letošního mexického dovozu se přiblíží půldruhému milionu tun ve srovnání s 1,35 mil. tun loni a necelému milionu tun v roce 2020. Třetím největším dovozcem zůstává Japonsko, které v zahraničí stabilně poptává 1,4–1,5 mil. tun vepřového masa ročně.NEJVĚTŠÍ VÝVOZCIObjem mezinárodního exportu by se měl letos proti roku 2023 zvýšit o 4 % na 10,5 mil. tun. Na straně nabídky výrazně dominují Evropská unie a USA, jejichž očekávaný export by měl dohromady činit přes 6,5 mil. tun. Skoro polovinu objemu mířícího na mezinárodní trhy dovážejí tři země – Čína (loni 1,9 mil. tun), Japonsko (1,43 mil. tun) a Mexiko (1,35 mil. tun). Významnými odběrateli dále jsou Británie (757 tis. tun) a Jižní Korea, jejíž poptávka roste solidním tempem (675 tis. tun). NEJVĚTŠÍ DOVOZCIVývoz z EU se soustavně snižuje (v roce 2022 o 14 %, loni zhruba o pětinu) hlavně v důsledku menšího zájmu ze strany Číny. Na tu v roce 2020 připadalo 52 % celkového unijního exportu na třetí trhy, předloni 29,2 % a loni jenom 27,3 %. Naproti tomu stoupá význam Británie (loňský podíl 21,2 %) a Japonska (8,5 %). Americká prognóza na letošek počítá s mírným vzestupem unijního vývozu na 3,33 mil. tun.EXPORT ZE ZEMÍ EU NA KLÍČOVÉ TRHYVývoz z Evropské unie od roku 2021 klesá, loni dokonce skoro o čtvrtinu (absolutně zhruba o milion tun) na 3,14 mil. tun, uvedlo americké ministerstvo zemědělství. Eurostat zveřejnil údaje o vývozu vyjádřeném v hmotnosti jatečně upravených těl. Podle něj se z EU loni vyvezlo 4083 tis. tun vepřového masa a s ním spojených vedlejších jatečních produktů, což bylo proti roku 2022 o 18 % méně.HLAVNÍ VÝVOZCI Z EU NA TŘETÍ TRHYNejvětším vývozcem vepřového z EU je Španělsko s podílem 31 %. Následují Nizozemsko a Dánsko, kde nastal loni nejhlubší meziroční propad (-30 %).Největší objem vývozu směřuje tradičně do Číny, následují Británie a Japonsko.ČESKO: PO 3 LETECH POKLESU MÍRNÝ RŮSTV tuzemsku se podle Českého statistického úřadu během letošního prvního čtvrtletí vyrobilo 109 381 tun masa, což bylo o 0,8 % více. Po tříletém poklesu mírně stoupla produkce vepřového, a to o 2,1 % na 51 183 tun. Průměrná porážková hmotnost prasat ve výkrmu se mírně zvýšila na 119,4 kg.Produkce vepřového se v ČR loni meziročně snížila o 5,2 % na 198 tis. tun. Podíl dovozu na spotřebě je značný. V roce 2022 se podle zprávy Ministerstva zemědělství v tuzemsku spotřebovalo 584,2 tis. tun vepřového masa (v živé hmotnosti), dovezlo 385 tis. a vyvezlo 83,9 tis. tun. To znamená, že podíl dovozu na spotřebě vzrostl na 65,9 % (o 0,8 procentního bodu více než v roce 2021). V roce 2016 tento ukazatel činil 60,7 %.EKONOMICKÉ PODMÍNKY SE ZLEPŠUJÍVýroba vepřového masa ve světě dospěla podle zprávy nizozemské Rabobank do „zlomového bodu“. Tento obor začíná být opět ziskový, a chovatelé proto přestávají redukovat početní stavy, které se v klíčových produkčních regionech začínají stabilizovat, uvádí banka v kvartálním přehledu zveřejněném počátkem května.Na vyšší nabídce by se podle ní měla tato změna projevit na přelomu let 2024/2025. Zlepšuje se také produktivita práce na farmách, což platí nejen pro vyspělé země, ale také pro Čínu. Výrobní kapacitu zvyšují také Vietnam a Filipíny, což bude mít vliv na určité oslabení dovozní poptávky bez ohledu na pokračující nákazu africkým morem prasat.Nizozemští experti současně nevylučují, že některé země budou poptávat více než nyní, například Austrálie a africké země na jih od Sahary.Export z EU bude podle nich dlouhodobě klesat s tím, že hlavním trhem se stane Británie. Unie by se měla snažit o vyšší diverzifi kaci svého exportu.Klesající náklady na krmivo dané vysokými zásobami obilí a olejnatých semen na globálních trzích pomáhají kompenzovat nepříznivý dopad dalších nákladových položek, například cen energií.ičSVĚTOVÁ SPOTŘEBA VEPŘOVÉHO