Page 18 - Demo

18 Kdy se stává plant-based potravina skutečnou alternativou?Náhrada potravin živočišného původu potravinami na rostlinné bázi má dva hlavní cíle: snížit spotřebu masa z důvodu snížení rizika výskytu některých neinfekčních onemocnění a snížit environmentální zátěž související s produkcí potravin živočišného původu. Pro milovníky chuti tradičních živočišných potravin by tak měly alternativní plant-based potraviny naplnit čtyři dílčí požadavky: 1. poskytnout přiměřeně rovnocenný senzorický zážitek, 2. poskytnout dostatek živin, které jsou běžně kryté z potravin živočišného původu, 3. mít skutečně nižší environmentální dopady než potraviny živočišného původu a 4. neohrozit zdraví spotřebitele kontaminanty souvisejícími s produkcí a zpracováním potravin na rostlinné bázi.Někteří výrobci však napínají své úsilí pouze k naplnění prvního bodu a zaměřují se pouze na dosažení stejné chuti. Skutečnou alternativou se však plant-based potravina stává až ve chvíli, kdy naplňuje všechny čtyři výše uvedené cíle. Nutno dodat, že se bavíme o zpracovaných potravinách, které napodobují chuť potravin živočišného původu. Klasický přístup k plant-based výživě je založen spíše na kombinaci méně zpracovaných potravin rostlinného původu (luštěniny, obiloviny, ovoce, zelenina), případně potravin, jakou je například seitan nebo tofu. Co znamenají alternativní potraviny pro udržitelný potravinový systém?Zátěž související s produkcí potravin živočišného původu je vyšší, než je tomu u potravin rostlinného původu. Zejména pokud je zemědělství provozováno velmi intenzivním „lineárním“ způsobem, kdy krmiva jsou produkována s využitím syntetických dusíkatých hnojiv odtrženě od živočišné produkce. V rámci výživy představují potraviny živočišného původu především zdroj kvalitních bílkovin. V praxi se tedy snažíme hledat alternativní zdroje bílkovin. Dominantním zdrojem „plnohodnotných“ bílkovin jsou mezi rostlinnými potravinami především luštěniny, které nebývají pro spotřebitele tolik atraktivní a zároveň v mnoha případech obsahují antinutriční látky, které zhoršují jejich stravitelnost. Proto se výrobci snaží hledat alternativy, které by pomohly zajistit atraktivní a udržitelný zdroj bílkovin nebo zpracovat luštěniny do podoby, která by byla pro spotřebitele atraktivnější a lépe stravitelná. A tím pádem přilákat k rostlinné stravě více spotřebitelů. Výživová doporučení se během doby mění. Čemu má spotřebitel zahlcený informacemi věřit?Výživová doporučení se v některých detailech skutečně mění v souvislosti s vědeckým poznáním role jednotlivých potravin ve výživě, ale i s ohledem na dostupnost a nyní i environmentální udržitelnost produkce jednotlivých potravin. V poslední době je trendem dominujícím v oblasti správné výživy doporučení pro snížení spotřeby masa. Ve své podstatě však doporučení zůstávají konzistentní. Doporučuje se pestrá strava dominantně postavená na méně zpracovaných potravinách rostlinného původu, vhodně doplněná výrobky z mléka a vajec s umírněnou konzumací masa. Za klíčové riziko pro strávníky bych považoval především upínání se k jednostranné výživě, ať již z důvodů etických, nebo z důvodu přesvědčení o domnělé „škodlivosti“ některých typů potravin. Zcela nepřijatelná jsou doporučení „expertů“, kteří nabízejí celodenní náhrady stravy založené na koktejlech apod. Jak se Češi z pohledu odborníka na výživu stravují? Co by měli změnit?Není možné určit jednotné pravidlo pro všechny. Měli bychom především sledovat vlastní fyziologický stav a tomu výživu přizpůsobit. Pokud je někdo jako proutek a denně sportuje, není důvod, aby věnoval zásadní pozornost energetickému příjmu. Pokud má však někdo problém s obezitou a málo se hýbe, měl by omezit kalorický příjem, ale zároveň věnovat pozornost kvalitě potravin, které konzumuje.Eva KlánováTÉMAALTERNATIVA JE JINOU, NÁHRADNÍ VARIANTOU PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMUO ALTERNATIVNÍCH POTRAVINÁCH JSME HOVOŘILI S JANEM PIVOŇKOU, ŘEDITELEM PRO SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKU A STRUKTURÁLNÍ FONDY, POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR.Alternativní potraviny jako běžná součást naší výživy a jako jeden ze stavebních kamenů udržitelného rozvoje jsou dvě klíčové oblasti, na které se zaměřil dubnový seminář Alternativní potraviny, na kterém se organizačně podílel Svaz obchodu a cestovního ruchu a Potravinářská komora ČR.