Page 50 - Demo

50 www.kosmetika-wellness.czKDYŽ UDEŘÍ VEDRAEva Hirschová, Foto: archiv fi remV létě má být příjemně teplo, máme si užívat sluníčka a všech aktivit, které toto období přináší. Jenže něco se pokazilo a my stále častěji zažíváme několikadenní vedra s tropickými teplotami, na které náš středoevropský organismus není stavěný.Vysoké teploty snášíme poměrně špatně. Nemáme srst, nejsme adaptovaní. Na termoregulaci nám musí stačit pouze pocení. Jsou-li ale vedra provázená i vyšší vlhkostí, pocení jako termoregulace nefunguje a dochází k přehřátí organismu, které při teplotách nad 39 nebo 40 °C může být smrtelné. Méně výkonnou termoregulaci i v lepších podmínkách mají malé děti a senioři, diabetici, lidé obézní, dialyzovaní pacienti a mnozí další. Ve vedru se ovšem necítí komfortně ani lidé zcela zdraví. Je to zátěž nejen pro srdce nebo plíce, ale i pro lidský mozek. Není možné se soustředit, jsme malátní, unavení, nervózní a podráždění. Řada vědeckých studií potvrdila, že vyšší teploty můžou rovněž přispět k projevům násilí a agrese. Na výkyvy teplot, na horké dny v našich zeměpisných šířkách nezvyklé, zkrátka na „klimatickou změnu“ si ovšem musíme zvykat a přizpůsobit se.Rub a líc klimatizacePrvní krok je vyhýbat se slunci. Na celý den zatažené rolety, na zavřené okenice známé z jižních zemí přistoupí nakonec i velký milovník světla, noc je takto přece jen snesitelnější. Trochu pomůžou i různé ventilátory, které v místnosti vykouzlí vánek. Radikální, fi nančně i technicky náročnější, ale stále častější a oblíbenější řešení je klimatizace. Ochladí perfektně, má ovšem i stinné stránky. Náhlé změny teplot můžou zvýšit riziko srdečních onemocnění, nízká vlhkost vzduchu v klimatizovaných místnostech pak zase může způsobovat dehydrataci a dráždění dýchacích cest. Největší její nebezpečí představují náhlé změny teplot, které můžou mít charakter šoku. Organismus může reagovat poklesem imunity. Navíc vysušená nosní sliznice se stává náchylnější k virům. Častý příznak je nachlazení z klimatizace. Rýmu, která může vést až k následnému zánětu dutin, bolesti v krku zná mnoho řidičů. Je to následek přechodu z vychlazeného auta na rozpálenou silnici. Lékaři v těchto případech doporučují zvýšit konzumaci vitaminu C, pít teplé bylinné čaje a zkoušet inhalace se solí. Náhlé změny tělesné teploty zatěžují také srdce a krevní oběh. Tento stres může zvýšit riziko srdečního infarktu a mrtvice, zejména u lidí s již existujícími srdečními chorobami. „V létě by si ale lidé trpící hypertenzí měli dát pozor na přechody ze silně klimatizovaných místností do venkovního horka, které můžou způsobit nebezpečné výkyvy krevního tlaku,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě. „Ideální rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku by neměl být větší než 5 °C.“ Pozor na ledJestliže pocení je jedinou přirozenou formou ochlazování organismu, je i laikovi jasné, že pitný režim má prvořadý význam. Kolik bychom ovšem měli v létě denně vypít tekutin? Záleží na hmotnosti, fyzické aktivitě, pracovní náplni, teplotě vzduchu apod. Tekutiny ztrácíme nejen pocením a vylučováním, ale třeba i vydechováním. „Obecné pravidlo uvádí, že zdravý člověk by měl konzumovat minimálně 0,5 litru tekutin na každých 15 kg své váhy. Kdo váží 60 kg, měl by denně přijmout zhruba 2 litry tekutin. Toto pravidlo je však jen orientační, a to především v létě, kdy ztrácíme mnohem víc tekutin. Říká se, že za každý vypocený kilogram bychom měli přijmout jeden litr tekutin,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.Léto je pro mnohé spojené s posezením na zahrádce restaurace nebo na terase se sklenicí chladného drinku. Alkoholické nápoje jako pivo, víno nebo míchané drinky však ve vedru nejsou opravdu vhodné, již tak zatíženému organismu „nakládají“ další práci. Je dobré dát si pozor i na led v nápojích. A to nejen v hygienicky rizikových zemích, kde je kvalita použité vody nejistá. Mnoha cestovateli ověřená zkušenost je, že na žízeň v tropických podmínkách nejlépe fungují vlažné nápoje. „I během léta by nápoje, které si dopřáváme, měly mít teplotu alespoň okolo 16 °C. Jsou vhodnější než ledově vychlazené, které osvěží jen krátkodobě a tělo je musí nejprve ohřát na svou teplotu, což zpomaluje hydrataci,“ radí MUDr. Jana Ježková.Dalším typem nápojů, které si v letních měsících často dopřáváme a které jsou pro naše tělo rozhodně přínosnější než míchané alkoholické drinky, jsou různá smoothies. „Rozmixované ovoce, VŠE PR/O ZDRAVÍ