Page 54 - Demo

54 www.kosmetika-wellness.czVŠE PR/O ZDRAVÍ54 www.kosmetika-wellness.czVŠE PR/O ZDRAVÍMYSLETE NA MOZEKDíky paměti máme vzpomínky na důležité okamžiky, můžeme se učit novým dovednostem, získávat zkušenosti, formovat svoji osobnost. Tento cenný dar mozku ale není zadarmo. Musíme mu poskytnout všechno, co potřebuje, aby byl „silný“.Každý pátý dospělý má závažné potíže s duševním zdravím, ale 83 procent lidí splňujících kritéria psychické poruchy není léčeno. Duševní zdraví přitom může ovlivnit také paměť, nicméně ta se dá podobně jako jiné kognitivní i fyzické funkce trénovat a rozvíjet. „Pro dobré fungování mozku je zcela zásadní udržování mentální aktivity. Jedním z klíčových faktorů, které pomáhají v pozdějším věku zachovávat duševní funkce a zpomalovat úbytek kognitivních schopností, je udržování a rozvíjení sociálních vazeb. Důležitý je i dostatek spánku, nezbytného pro konsolidaci paměti, tedy přeměnu krátkodobé paměti na dlouhodobou. Neméně významnou roli hraje také zdravá životospráva – složení stravy včetně pitného režimu,“ říká neurovědkyně PhDr. RNDr. Tereza Nekovářová, Ph.D., která se věnuje mimo jiné neurofyziologii paměti. Paměť v dobré kondici„Paměť není pevně danou a neměnnou součástí našeho mentálního života, je to dovednost, kterou můžeme aktivně ovlivňovat a zlepšovat. Zdravé návyky mají pozitivní vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale i na psychiku a paměť,“ zdůrazňuje spolupracovnice AquaLife Institutu Mgr. Zuzana Douchová. Kromě dodržování optimálního pitného režimu je nutné mozek dobře „živit“. Výhradním palivem mozku je glukóza. Neznamená to ale, že potřebuje sladkosti. Vystačí si s cukrem přirozeně obsaženým v potravinách bohatých na sacharidy, jako jsou celozrnné obiloviny, ovesné vločky, zelenina nebo luštěniny. Tyto potraviny mají nižší glykemický index, a vytvářejí tak stabilní hladinu glukózy v krvi, což dělá mozku dobře. Nevynechávejte proto přílohy, nehladovte a jezte pravidelně, jen tak svému mozku dopřejete potřebný přísun cukru. Mozkové stavební prvkyHlavními stavebními prvky mozku a nervových buněk jsou esenciální mastné kyseliny obsažené v tucích. Naopak strava bohatá na nasycené a transmastné kyseliny může poškozovat mozkové buňky, snižovat psychickou aktivitu, tlumit refl exy a smysly. Stejně nebezpečná je i strava s velmi nízkým obsahem tuku (diety, hladovění), která zvyšuje depresivní a úzkostné stavy a brání mozku optimálně fungovat. Tukům se proto nevyhýbejte, jen si vybírejte jejich zdravější zdroje.Na tvorbu neurotransmiterů, látek regulujících paměť, emoce, spánek a celkově psychiku, může mít vliv také konzumace bílkovin. Mezi nejdůležitější neurotransmitery ovlivňující funkce mozku patří glutamát, serotonin, dopamin a acetylcholin. Mezi další „stravu“ pozitivně ovlivňující činnost mozku se řadí vitaminy skupiny B, minerální látky (vápník a hořčík).Glutamát je klíčový pro mechanismy podílející se na paměti a učení. Jeho tvorbu podporují například mléčné výrobky, maso, luštěniny, ořechy, vaječný bílek. Serotonin má vliv na náladu, paměť a spánek. Jeho produkci napomůžou vejce, mořské ryby, avokádo, tofu, luštěniny, ovesné vločky, banány, mléčné výrobky aj. Dopamin je hlavním neurotransmiterem pro vznik motivace, emocí a potěšení, ale může také ovlivňovat náladu a paměť. Produkci dopaminu podporují ořechy a semena, dále luštěniny a celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina. Acetylcholin se podílí na regulaci paměti a pozornosti, zprostředkovává také přenos vzruchu nutný k pohybu. Z jídel, která podporují jeho produkci, jsou to především tučné mořské ryby, arašídy, sója, košťálová zelenina nebo citrusy.Hana Profousová, Foto: Shutterstock