Page 23 - Demo

23NEKALÉ PRAKTIKY VÝROBCŮ POTRAVIN: CO NÁM BRÁNÍ PLATIT MÉNĚ ZA PIVO NEBO CROISSANT? Všichni si toho občas všimneme. V jednom obchodě v Česku zaplatíme za balený croissant více než na Slovensku, přestože jde o naprosto stejný výrobek. Nebo české pivo, které si němečtí zákazníci koupí levněji než my doma. Jak je to možné?Odpověď spočívá v taktice velkých výrobců potravin, známé jako územní omezení dodávek (Territorial Supply Constraints, TSCs). Tato praxe není jen obchodním trikem, ale nekalou praktikou, která nelegálně rozděluje jednotný evropský trh na menší části a zvyšuje ceny pro spotřebitele.JAK FUNGUJÍ ÚZEMNÍ OMEZENÍ DODÁVEK?Představte si obchodní řetězec v Česku, který se snaží nabídnout svým zákazníkům stejné produkty za výhodné ceny, jaké jsou dostupné například v Německu. Výrobci však tomuto přirozenému trhu brání, protože by museli dodat za nižší „německou“ cenu i do Česka. Výsledek? Volný trh v rámci Evropské unie je tímto rozdělen do menších segmentů, kde si výrobci nastaví vyšší ceny. Tyto praktiky se uplatňují zejména v menších nebo méně bohatých zemích, kde jsou zákazníci stále ochotni za známé značky připlatit. TSCs se hojně vyskytují v rychloobrátkovém zboží – například v oblasti alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrovinek, kosmetiky a drogistického zboží. Není však výjimkou, že se podobné případy objeví i v dalších odvětvích. Můžeme narazit i na výrazné cenové rozdíly u stejného modelu automobilu mezi ČR a Německem.CO NÁS TO VLASTNĚ STOJÍ?Studie Evropské komise z roku 2020odhalila, že TSCs vedou k vyšším spotřebitelským cenám, což spotřebitele v Evropské unii stojí minimálně 352,5 mld. Kč ročně! Tato suma navíc zahrnuje jen čtyři zkoumané kategorie výrobků – chléb a obiloviny, ostatní potraviny, alkoholické a nealkoholické nápoje. Pokud by tyto praktiky neexistovaly, ceny by mohly být nižší o přibližně 3,5 %. JAK SE TO PROJEVUJE V PRAXI? Český trh je svědkem řady konkrétních příkladů, kdy dochází k územnímu omezování dodávek a zvyšování cen. 1. Croissant dražší v Česku než na Slovensku: Jde o populární balený croissant od jednoho z největších potravinářských koncernů na světě. U nás ho zákazníci nakupují o 18 % dráž než na Slovensku. Výrobce si přitom tyto rozdíly obvykle obhajuje strategickými důvody, které ve skutečnosti nedávají smysl. 2. Levnější české pivo v Německu: Paradoxně se může stát, že český pivovar prodává své pivo v Německu levněji než doma. A že pivovar českým obchodníkům záměrně znemožňuje nákup piva přes své německé partnery. Český spotřebitel tak nemá možnost těžit z výhod, které se jinde v EU nabízejí.3. Zakázané novinky na trhu: Jednomu obchodníkovi se nepodařilo dovézt nové příchutě slazeného nápoje běžně dostupné v Německu. Ačkoliv byl o tento výrobek mezi českými zákazníky velký zájem, byl nucen čekat více než rok, než fi rma výrobek zařadila do nabídky lokálního distributora.TSCs nejsou jen o tom, že nám dominantní potravináři brání platit méně. Tyto praktiky zároveň zpomalují inovace a omezují dostupnost nových výrobků na menších trzích. A velcí potravináři tak rok co rok vykazují obrovské zisky.JAKÉ KROKY PODNIKÁ EU?Nekalé praktiky výrobců a jejich snaha udržet vysoké ceny na menších trzích jsou dlouhodobě předmětem vyšetřování evropských institucí. Například v roce 2019 dostal pivovar AB InBev pokutu ve výši 4,8 mld. Kč za omezení přeshraničního prodeje piva. V boji proti těmto praktikám se angažují nejen evropské instituce, ale i členské státy. Nizozemsko například stojí v čele iniciativy, která prosazuje legislativní zákaz geoblockingu v obchodních vztazích mezi fi rmami (B2B), podobně jako již nyní existuje pro vztahy mezi fi rmami a zákazníky (B2C). Česká republika se také řadí mezi státy, které se snaží na evropské úrovni tyto praktiky potlačit.NADĚJE NA ZMĚNUTlak na změnu postupně roste a je možné, že v blízké budoucnosti dojde k přijetí legislativních opatření, která územní omezení dodávek výrazně omezí. Na důrazné řešení tohoto problému upozorňoval ve své nedávné zprávě pro evropské premiéry i Enrico Letta. A diskuse na toto téma probíhají nejen na úrovni institucí EU, ale také mezi obchodníky a spotřebitelskými organizacemi. Evropský trh by měl být skutečně jednotný, bez diskriminace menších trhů nebo chudších zemí. Spotřebitelé si zaslouží přístup k férovým cenám bez ohledu na to, kde žijí. Budoucnost s nižšími a spravedlivějšími cenami je možná – jen se za ni musíme postavit. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČRwww.socr.czJe čas, aby nadnárodní výrobci přestali využívat triky, které jim umožňují zvyšovat ceny na úkor zákazníků.Foto: Shutterstock.com / Lucigerma