Page 45 - Demo

45SORTIMENTEVROPA ZDALEKA NENÍ SOBĚSTAČNÁSpotřebitelský zájem o med coby přírodní produkt v Evropě stoupá. Ve většině zemí se spotřebovává „na týdenní bázi“, v některých zemích (Slovinsku, Řecku) se konzumuje prakticky denně. Kontinent je schopen uspokojovat poptávku vlastní produkcí asi ze 60 %, takže se neobejde bez rozsáhlého dovozu, včetně dovozu ze zámoří. Kilogram medu dováženého z neevropských zemí do Evropské unie v roce 2022 přišel na průměrných 2,65 eura, takže jeho cena od roku 2019 stoupala v průměru o 7,6 % ročně, uvádí server cbi.eu.Evropská unie jako celek v roce 2022 ze třetích zemí dovezla 190,4 tis. tun medu v hodnotě 504,4 mil. eur, což představovalo 34 % celosvětového objemu importu. V roce 2021 to bylo 173,5 tis. tun. Největším dovozcem medu ve světě však je Severní Amerika, která ho v roce 2022 nakoupila skoro 216 tis. tun v přepočtu za 809 mil. eur, z toho na USA připadlo 205 tis. tun. Z 20 hlavních dovozců se jich v Evropě nachází rovný tucet. Vede Německo následované Británií, Polskem a Belgií. Dovoz medu ze třetích zemí do EU loni proti roku 2022 díky vyšší domácí snůšce klesl o 14 % na 165,7 tis. tun v hodnotě 359,3 mil. eur, z toho připadalo na Čínu skoro 37 % objemu dovozu (60,2 tis. tun), dalších 28 % (45,8 tis. tun) pocházelo z Ukrajiny. Ta byla v období 2020–2021 největším zdrojem unijního dovozu dle objemu.Kilogram čínského medu dovozeného do unie loni v průměru vyšel na 1,39 eura (1,58 eura v roce 2022), medu ukrajinského na 2,07 eura (2,63 eura předloni) a argentinského na 2,37 eura (3,31 eura). V pořadí sestaveném podle hodnoty dovozu náleží v období 2020–2023 první místo Ukrajině. Z loňské hodnoty dovozu do EU připadalo na Ukrajinu skoro 95 mil. eur (26,4 %), na druhém místě byla Čína s 84 mil. eur (23,3 %). K významným dodavatelům medu do EU dále patří Turecko, Kuba, Vietnam, Brazílie a Chile.V rámci EU nejvíce medu dováží Německo. Loni to bylo 41 tis. tun, tedy zhruba čtvrtina celkového unijního dovozu ze třetích zemí. Následují Belgie (32 tis. tun), Polsko (23,3 tis. tun), Španělsko (15,7 tis. tun) a Francie (7,7 tis. tun). Česko v roce 2022 dovezlo 5 553 tun proti 5 641 tunám v roce 2021. Vývoz z EU do třetích zemí je nízký. Loni činil 24,9 tis. tun, z toho směřovalo 17% do Británie, 14 % do Saúdské Arábie a po 13 % do USA a Švýcarska. Největším exportérem medu z EU do třetích zemí je Španělsko s loňským objemem 7 100 tun (29 % celkového unijního vývozu na třetí trhy). Následuje Německo (5 500 tun), Rumunsko (1 700 tun a 7 %), Maďarsko (1 600 tun) a Řecko (1 500 tun).PODMÍNKY DOVOZU SE ZPŘÍSNÍV Česku se na obyvatele a rok v průměru spotřebovává 1,1 kg, zatímco před lety to bylo 0,7 kg. Konzumace je dlouhodobě vyšší než tuzemská produkce. Dovoz v období 2019–2022 ze 3 057 tun na 5 553 tun v celkové hodnotě 458 mil. Kč. Loni se objem snížil na 3 860 tun, vyplývá z databáze Českého statistického úřadu. Podle něj se loni nejvíce medu dovezlo z Ukrajiny, a to 1 531 tun v hodnotě zhruba 65 mil. Kč. Na druhém místě je Slovensko s objemem 1 389 tun za 109,8 mil. Kč. Zpráva ministerstva zemědělství ČR upozorňuje, že dovozem zvláště levných medů, jejichž kvalita odpovídá ceně, může dojít k ohrožení tuzemského chovu včel zavlečením různých nebezpečných nákaz.Dovoz medu pochybné kvality za velice nízké ceny i dovoz různých sirupů „na bázi medu“ představuje problém pro celou Evropskou unii a pravidelně se jím zabývá i Evropský parlament. Od roku 2026 musejí být na etiketách směsných medů povinně uvedeny země původu, a to v sestupném pořadí – podle procentního podílu v produktu. Země EU budou mít možnost fl exibilně vyžadovat určité procentní podíly, vyplývá z informace zveřejněné na webové stránce Evropské komise. https://agriculture.ec.europa.eu/farming/animal-products/honey_enČeská Státní veterinární správa upozorňuje, že koncem letošního listopadu dojde ke zpřísnění podmínek pro dovoz medu a jiných včelařských produktů (dále jen „medu“) ze zemí mimo Evropskou unii (třetích zemí). Všechen med přicházející do EU bude muset mít nově původ ze zařízení schváleného Evropskou komisí. Důvodem změny pravidel dovozu je časté falšování medu dováženého ze třetích zemí.Dle současné právní úpravy je dovoz medu určeného pro lidskou spotřebu možný jen ze třetích zemí uvedených na seznamu v příloze příslušného nařízení EU, jež tuto problematiku upravuje. Zároveň musí med pocházet ze zařízení registrovaného příslušným kontrolním orgánem třetí země a musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost potravin.Od 29. listopadu 2024 nastává změna v pravidlech dovozu medu týkající se zařízení původu. Každá zásilka medu určená do EU bude muset pocházet ze zařízení schváleného Evropskou komisí a uvedeného na seznamu v systému TRACES (integrovaný počítačový systém EU sloužící k hlášení přemísťování veterinárního zboží mezi členskými státy).„Důvodem změny podmínek dovozu medu ze třetích zemí jsou výsledky koordinované akce EU, které ukázaly, že významné procento medu dováženého je falšované. Zpřísnění pravidel má za cíl zvýšit bezpečnost potravin a ochránit spotřebitele,“ uvedl začátkem června v tiskovém sdělení ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.ičDOVOZ MEDU DO EU ZE TŘETÍCH ZEMÍ