Page 44 - Demo

44SORTIMENTEvropská unie svojí dotační politikou včelařství na kontinentu podporuje. A také přijímá nová opatření na ochranu zdejšího trhu před dovozem nekvalitních, mnohdy „pančovaných“ medů za podezřele nízké ceny.Je to dobrá zpráva pro včelaře, jichž na kontinentu zvolna, ale přece přibývá. Včely se chovají prakticky ve všech evropských zemích. Chovatelské praktiky, produkční podmínky a průměrné výnosy z jednoho včelstva se proto značně liší, stejně tak výrobní náklady. Počet včelařů v zemích Evropské unie od roku 2010, kdy jich bylo přes 635 tis., stoupl na téměř 711 tis. v roce 2022, vyplývá z údajů, které Eurostat zveřejnil koncem letošního dubna. V rámci EU jich je nejvíce (149 105) v Německu. Následují Polsko (kolem 91 tis.), třetí příčka patří Itálii (81 693) a čtvrtá možná překvapivě Česku. Pro něj Eurostat jako poslední údaj uvádí 62 744 včelařů, ministerstvo zemědělství ve své situační a výhledové zprávě „Včely“ z loňského listopadu udává 65 042, z toho 50 621 chová méně než 15 včelstev. Pozitivní je, že počet včelstev v ČR stoupá a v roce 2022 přesáhl 715 tis.Pro snůšku medu je ale rozhodující počet úlů, jež se v EU zvyšuje mírným tempem a v roce 2022 dosáhl 20,3 mil. Nejvíce jich je ve Španělsku, následují Rumunsko a Polsko. Česko je v žebříčku na desátém místě hned za Bulharskem, ale před Portugalskem, Rakouskem a Chorvatskem.Nejvíce úlů připadá na jednoho včelaře v Řecku (v průměru 99). Následují Bulharsko (81), Španělsko (80) a Rumunsko (73). To je vysoko nad průměrem Evropské unie (29). Česko je v tomto žebříčku s údaji za rok 2022 šesté od konce (11 úlů). V zemích Beneluxu je to 7–8 úlů, v Německu se každý včelař v průměru stará jenom o sedm úlů.Nejvíce medu z jednoho úlu získávají fi nští včelaři. Eurostat jejich průměrnou výnosnost v roce 2022 odhadl na 48 kg. Následují Němci se 34 kg. Vysoko nad unijním průměrem (21 kg) je také Rakousko (30 kg), mírně pod ním Slovensko a Polsko (po 20 kg). Český ukazatel patří k nejslabším (9 kg dle Eurostatu). Hůř je na tom jenom pět zemí EU, mj. Nizozemsko či Malta.Ve světě se v roce 2022 vyrobilo přes 1,84 mil. tun medu, meziročně o 2,4 % více. Z uvedeného objemu připadla více než čtvrtina (26 %) na Čínu, na druhém místě je se 16% podílem Evropská unie s produkcí 286 tis. tun. Jako dlouhodobý průměr se udává 250–260 tis. tun ročně. Snůška medu podléhá značným ročním výkyvům. V letech 2017–2018 přesahovala v EU 270 tis. tun ročně, v roce 2021 klesla na 228 tis. tun a v roce 2022, za který jsou poslední mezinárodně srovnatelné údaje, činila skoro 286 tis. tun.Největší evropští producenti medu jsou mimo Evropskou unii, a to Turecko (118 tis. tun), Rusko (67 tis. tun) a Ukrajina, s absolutním objemem 63 tis. tun je největším evropským producentem v přepočtu na jednoho obyvatele.EVROPA CHCE ÚČINNĚJI CHRÁNIT TRH S MEDEMPOPTÁVKA PO MEDU SE DÍKY JEHO ZDRAVOTNÍ PROSPĚŠNOSTI VE SVĚTĚ STÁLE ZVYŠUJE.Trh s medem zvyšuje příjmy zemědělců v EU zhruba o 22 miliard eur ročně, uvádí Evropská komise. Ale jsou zde další cenné produkty – propolis, mateří kašička a vosk. Veškeré medy dodávané na unijní trh musí odpovídat jakostním normám a mít povinné označení původu.HLAVNÍ SVĚTOVÍ PRODUCENTI VČELÍHO MEDUSTAVY VČELSTEV SNŮŠKA MEDU V EVROPSKÉ UNIFoto: Shutterstock.com / Ivan Zelenin