Page 63 - Demo

RELAXACE, VÝŽIVA A POHODAwww.kosmetika-wellness.cz 63v kuchařské knize z roku 1390. Povědomí o neobyčejně vysokém obsahu železa začíná v roce 1870 u dr. E. von Wolfa. Jím zveřejněné údaje nikdo neověřoval až do roku 1937, kdy vyšlo najevo, že obsah železa je desetkrát menší, než tvrdil, protože se spletl o desetinné místo. Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karoten), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, směs vitaminů skupiny B, ve vyvážené formě měď, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Zelenina obsahuje mnoho vitaminu C a K. Je významným zdrojem sodíku, draslíku, vápníku, fosforu, manganu a hořčíku. Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo. Vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K (fytochinon) osoby, které užívají prostředky na ředění krve, si musí dávat na jeho konzumaci větší pozor.Špenát patří mezi naše nejcennější zeleniny. Chrání všechny sliznice v těle a aktivuje metabolismus sacharidů. Uklidňuje nervy a posiluje mozek. Zahání únavu a apatii, vyvolává veselou náladu. Podporuje činnost svalstva a srdce, posiluje imunitní systém. Povzbuzuje tvorbu životodárných hormonů a pomáhá při vetchozrakosti a šerosleposti. Stimuluje libido, schopnost orgasmu a potenci. Aktivuje stavbu kostí, upevňuje zuby. Odvodňuje tělo a pomáhá při odtučňovacích kúrách. Pečuje o zdravou a pružnou kůži, hezké vlasy a nehty.Brambor obecný (Solanum tuberosum)Brambor obecný, též brambor hlíznatý, v běžné řeči jen brambor, nebo také brambora, ale nějčastěji v množném čísle brambory, je víceletá rostlina z čeledi lilkovité. Je pěstovaná jako jednoletá plodina. Brambora je hlíza, tvořící podzemní část lodyhy lilku hlíznatého. Je zásobním orgánem rostliny, v němž se shromažďují nejrůznější látky, především důležitý produkt fotosyntézy – škrob (polysacharid).Brambory se začaly pěstovat v 5. tisíciletí před n. l. v Chile a Peru a od té doby byly vyšlechtěny stovky odrůd. Španělé přivezli brambory do Evropy v 16. století a do Anglie je údajně dovezl roku 1563 Sir John Hawkins. Jejich pěstování se rozšířilo až po roce 1586, kdy jich Sir Francis Drake přivezl větší množství z války se Španěly v karibské oblasti.V roce 1773 francouzský vědec Antoine-Augustin Parmentier napsal pojednání velebící brambory jako potravinu. Sám byl totiž předtím válečným zajatcem v Rusku, kde brambory jedl. Vyvařoval polévky, kterými krmil podvyživené. První začal připravovat „hranolky“, které se podávaly při večeři na počest Benjamina Franklina. Na toho však příliš velký dojem neudělaly, a tak až Thomas Jefferson zavedl bramborové hranolky do Ameriky na slavnostní stůl v Bílém domě. Parmentier seznámil s vůní bramborových květů Ludvíka VI., o němž se říká, že jeden nosil v knoflíkové dírce. Marie Antoinetta je nosila ve vlasech, čímž se dostaly do módy. Skutečný hospodářský význam získaly brambory až v polovině 18. stol., když se především v Německu začaly pěstovat jako hospodářská plodina. Do Čech se dostaly v polovině 18. stol., pěstování se však rozšířilo teprve v 19. století.Běžné konzumní brambory obsahují přibližně 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob (amylosa a amylopektin) a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5–10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Brambory dále obsahují významné množství kyseliny citrónové, polyfenoly, minerální látky (hořčík, železo, zinek, měď, mangan, fosfor, jód, nikl, vápník, draslík aj.) a vitaminy C, B1, B2, B3 a K. Obsah vitaminu C kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor. Právě obsah vitaminu C a schopnost brambor uchovávat ho činí z brambor tzv. ochrannou potravinu proti kurdějím.Brambory jsou nízkokalorická, na živiny a škrob bohatá potravina, přitom jedna z nejvšestrannějších. Regulují hospodaření vodou v těle, stimulují přepravu všech živin do buněk, vytvářejí kostní tkáň, posilují svaly, srdce a krevní oběh. Aktivují celou látkovou přeměnu, stimulují růst (důležité pro děti) a povzbuzují tvorbu hormonů. Regulují trávení a odstraňují zácpu, přispívají k mentální svěžesti, zahánějí únavu a posilují vazivové tkáně.Velmi hodnotné rostlinné bílkoviny brambor jsou v kombinaci s živočišnou bílkovinou z tvarohu vajec nebo sýra nejlepší náhradou masa. Na rozdíl od většiny mas však nezvyšují hodnoty tuku v krvi. Životně důležité minerální látky a stopové prvky jsou u brambor uloženy těsně pod vrchní vrstvou slupky. Špatně si tedy počíná ten, kdy nepoužívá úsporné škrabky a silně brambory loupe. Rané brambory a brambory vařené ve slupce, jež se slupkou také konzumujeme, neškrábeme, ani neloupeme.Nezralé brambory, resp. jejich zelené části obsahují rostlinný jed glykoalkaloid solanin, který odolává vysokým teplotám a nerozkládá se ani při vaření, pečení a mikrovlnném ohřevu. Proto příliš naklíčené či zelené brambory nikdy nepoužíváme k přípravě pokrmů!