Page 62 - Demo
P. 62
62 www.kosmetika-wellness.czJídlo drží tělo a duši pohromadě, říká stará lidová moudrost. V posledních desetiletích ovšem tato moudrost v bohatých průmyslových zemích už neplatí. Mnoho lidí trpí chorobami způsobenými výživou nebo nadváhou a zkracuje si nevhodnými stravovacími návyky život. Přitom naplňovat heslo „Zdravě jíst a zdravě žít“ není vůbec složité. Vhodně naaranžovaná výloha obchodu se zeleninou ukazuje, jak rozmanitá a pestrá v podobách a druzích zelenina je.Ve třetím dílu našeho seriálu se opět zaměříme na vybrané tuzemské druhy zeleniny. Z jejich poměrně většího počtu jsme vybrali následující, které patří mezi důležité, mnohostranně používané a zároveň vykazují výrazné léčivé vlastnosti.Hlávkové zelí (Brassica oleacea var. capitata)Hlávkové zelí je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých. Je to dvouletá bylina, pěstovaná jako jednoletá, ze které sklízíme listy i celé hlávky. Po mnoho století byla pěstována ve východním Středomoří a Malé Asii. Římané, kteří označovali zelí za kapičky Jupiterova potu, si vážili divoce rostoucího i pěstovaného zelí. Považovali ho za téměř všelék a mimo jiné ho používali i ke zmírnění příznaků opilosti. V průběhu staletí bylo vyšlechtěno mnoho odrůd: odrůdy tolerantní k vyšším teplotám v jižní Evropě na rozdíl od otužilých odrůd, které pocházejí od Keltů a Skandinávců. Bílé zelí bylo známo již před rokem 814. V německé literatuře nalezneme zmínku o červeném zelí z roku 1150.Zelí pro své všestranné využití v kuchyni, jednoduchou úpravu, dlouhou skladovatelnost, ať už uchováváním celých hlávek v chladu nebo konzervováním tak, že se naložilo se solí a kmínem a nechalo vykvasit, se záhy stalo základní složkou potravy. Z jemně nakrájeného hlávkového zelí, které bylo zkvašeno za pomoci baktérií mléčného kvašení, vznikalo zelí kysané nebo také kyselé či kvašené.Kysané zelí se skladovalo ve velkém množství už ve sklepích starých Řeků a Římanů a v 16. století bylo tak oblíbené, že si vysloužilo název „všelék“. Mělo svůj význam i v mořeplavbě – například bez něj by možná tehdy nebyla objevena Amerika, neboť právě kysané zelí to bylo, jež napěchováno v sudech provázelo Kryštofa Kolumba na jeho plavbách a chránilo námořníky před tolik obávanými kurdějemi. I kapitán Cook si s sebou na cesty brával zásoby kysaného zelí, které díky obsahu vitaminu C pomáhalo zabránit kurdějím. Německé námořnictvo v tom pokračovalo dokonce i v dobách, kdy to britské přešlo na citrony. V chudých venkovských oblastech patřilo kysané zelí k nejvýznamnějším dodavatelům živin za chladných, dlouhých zim. I nám se v podzimních a zimních měsících vyplatí sáhnout po kysaném zelí. Je optimální surovinou pro zdravou stravu, protože dlouhodobě zasytí a je bohaté na vitaminy.Mimořádně významný v kysaném zelí je podíl vitaminu B12, který je nezbytný pro duševní svěžest, náladu, odolnost proti stresu, mozkovou a nervovou soustavu, metabolismus bílkovin, tvorbu červených krvinek, pro růst a obnovu buněk, stavbu kostí, využití tuků pro svaly (zvláště pro neustále namáhaný sval srdeční). Kysané zelí má vysoký obsah vitaminu C (pro imunitní systém a produkci hormonů), pyridoxinu (vitaminu B6, bez kterého by zůstaly nevyužity bílkoviny, nejdůležitější živiny vůbec) a kyseliny pantotenové (vitamin B5 pro buněčnou energii a barevnou stálost vlasů). Obsahuje niacin (vitamin B3 pro energii buněk, celkoZELENINA PRO ZDRAVÍ A KRÁSU (3)Ing. František Kovács, CSc., Foto: Shutterstock